
středa 3. září 2008
65.Andělíčky
mám ráda,byť jsou sádroví...kdysi dávno před vánoci jsem je koupila od člověka,který zřetelně nebyl movitý,a snažil se vydělat prodejem sádrových kopií různých věcí obcházejíce kamenné kšefty včetně našeho kadeřnictví...andělíček tehdy stál asi 20Kč....koupila jsem dva,byť jsem je nikdy neplánovala nikam použít...a využití se našlo,Majda je jako miminko měla nad postýlkou,pak "vyšli z módy"(a taky je trochu podachmala,když vyrostla natolik aby na ně dosáhla,tak jsem je slepila a schovala...),nahradili je hrdinové kreslených filmů.Po narození Johanky putovali opět nad postýlku,opět byli nahrazeni,tentokrát plakáty koníků a pejsků,a protože velmi pravděpodobně "mám splněno"(co se dětí týká :o))) ),z kuchyňské stěny dohlížejí na nás všechny...kýčovitě? :o) je mi to jedno....

Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat